David Vávra: Kolo je rozkoš a svoboda

David Vávra je muž mnoha umů, zájmů a dovedností. Veřejnost ho zná jako herce a spoluzakladatele divadla Sklep, spisovatele, malíře a architekta, který pro Čechy objevil krásu jejich staveb seriály Šumná města a Šumné stopy. A k tomu všemu také celý život jezdí na kole. Nejen po Praze a po Česku, ale třeba i do rakouského Wachau.

„Jsem zanícený turista,“ odpovídá David Vávra na otázku, kam by se jako cyklista zařadil. „Ani nevím, kolik najezdím. Moc to nepočítám,“ přiznává vystudovaný architekt. Kol má několik, pro každou příležitost jiné. Karbonové silniční prohání při osamělých dlouhých výletech kolem Prahy, ocelového favorita v létě nabalí na týdenní expedici, a na horském nejraději přejíždí chorvatské ostrovy. „Po tchánovi mám ještě opravdové prvorepublikové kolo s torpedem, ale už několik desetiletí se opravuje. Doufám, že na něm jednou budu jezdit po Praze,“ těší se.

Kdy jste získal vztah ke kolu?

Asi když člověk dostal kolo v mládí a jezdil na favoritu pod rámem. O to už je další generace ochuzená, a když to dnes řeknete dítěti, tak kouká a vůbec neví. Jenže my jsme neměli malá kola, jen tříkolky a pak rovnou eska, takže jsme pod rámem jezdili běžně. Pak jsem měl štěstí, že jsem na akademii potkal Pavla Kolíbala a začali jsme jezdit spolu. To bylo před více než čtyřiceti lety a od té doby vyrážíme jednou za rok na týden po Čechách, jemně jsme se také dotkli Rakouska, Slovenska, Maďarska a Polska. Tím pádem člověk dostal ke kolu vztah a řada akcí za rok je daná cyklistickým výletem. Trochu je v tom až tradice. Kamarád o mně prohlásil, že jsem otrok svých tradic, čili musíme jet v daný měsíc vždy někam na kole.

Jaké máte zavedené akce?

Třeba v květnu máme tradici, že jedeme na kole do Wachau, a na to byste měl mít natrénováno, nebo alespoň já se tak snažím. Díky tomu člověk na kolo jít musí a zároveň mu to přináší radost. Když tam ale není ten bič, tak se nepřinutíte a ochuzujete se dvakrát třikrát za týden o rozkoš z jízdy.

Skutečně vám jízda přináší rozkoš?

Řekl bych nejen rozkoš, ale i svobodu. Kolo je svoboda. Můžete jet bez ohledu na denní čas, kam chcete. Dokonce mám rád i výlety, když si je příliš neplánuji. Když jsem běhal, vyrazil jsem i bez cíle. A teprve až jsem někam doběhl, zavolal jsem manželce, ať tam pro mě přijede. Musíte mít ale tu výhodu odvozce. Rozhodujete se podle konfigurace krajiny, podle slunce, náhodného směru, a to vám přinese krásný čas.

Wachau je nádherné údolí Dunaje a výtečného vína, tím si vás získalo?

Víno je trochu cíl, ale víc inspirativní je pro nás dojet do Wachau za dva dny. Samotné Wachau nás baví, je hezké, dobře se tam pojí nekomplikovaná krajina s historickými památkami. Jsou tam romantizující hrady, kláštery, barokní komplexy, je to vlastivědná cesta. Tedy „rakouskovědná“ cesta. Mě víc zajímá současná architektura, která tam také je, ale není jí tolik.

Celý rozhovor s Davidem Vávrou o oblíbených trasách, klíčové teplotě deseti stupňů a čištění hlavy, které vlastně čištěním vůbec být nemusí, si přečtete v magazínu Zážitkové evropské cyklotrasy, který je k zakoupení na eshopu www.dovolenasnapadem.cz.

S poštovným zdarma si můžete zakoupit i další tituly edice Dovolená s nápadem či zvýhodněný cyklistický balíček tří cestovatelských magazínů.